Anin deníCZek

Jak se nám žije po transplantaci jater

Hamburg-Blog

23.-24. července 2006 - Klid na lůžku, hic a buvol

Dnes to bude stručné, jelikož se nic moc neděje. Já jsem pořád hostem čtyřlůžkového pokoje u sv. Anny a holky si až do dnešního rána užívaly relativní svobody na McDonáldu. Nyní jsou zpět v nemocnici, aby se udělaly závěrečné... (pokračování)

testy, jejichž výsledky budeme znát v průběhu zítřejšího dne. Doufejme, že pak už letu směr Víděň nic nestojí v cestě :-). Anulina papá pusou, jako by jiný způsob ani dříve neexistoval, je stále veselá, něco žvatlá a moc ji baví "paci-paci" a jiné hitovky.

Já měl dnes echo těch míst, kde v Hamburgu lokalizovali problematické zúžení v žíle. Něco tam pořád je, ale to se poddá ředěním. Doktor každopádně potvrdil, že by se pravděpodobně nic nezměnilo na tom, že jsem dostal tuto druhou slabou embolii, pokud bych vyrazil autem třeba o několik dní později. Vzhledem k umístění ve spodní oblasti břicha celou situaci zavinilo sezení během jízdy, což by se stalo pravděpodobně i za týden dva, vzhledem k tomu, v jakém stavu mám krev. Takže sice chabá, ale i tak útěcha.

Jsem v zásadě velmi příjemně překvapený z naší nemocnice. Hmotně a vybaveností se nedá s UKE srovnat, ale to asi nikdo nečekal. Po stránce personální jsem ale nadšený. Velmi milé sestřičky, kam se podíváte a komunikativní doktoři, kteří vám třeba ukazují na ultrazvuku vaše žíly a popisují vše, aniž bych je o to výslovně požádal. Čekal jsem špatnou náladu a nervozitu z důvodu špatného stavu resortu obecně, ale nedočkal jsem se, což je dobré. I jídlo je dobré, ačkoliv v tom horku člověk moc nepřijímá, a tak možná má sníženou citlivost :-).

V nemocnici bych měl zůstat podle posledních odhadů až do čtvrtka, protože mě chtějí mít doktoři pod dozorem při přechodu z injekcí Clexanu na pilulkoidní Warfarin. No, Internet mám, takže je to o poznání snesitelnější, jen kdyby soused tak NECHRÁPAL. Zkusím ho dnes v noci nahrát a dát to do dalšího blogu. Neuvěříte, že to pochází od Homo Sapiens Sapiens, spíše byste tipovali na dobrovolně se dusícího samce buvola afrického (Syncerus caffer) v říji, který si svůj úmysl spáchat pro okolí tak ohleduplný čin vždy na poslední chvíli rozmyslí a popadne dech.


Akce se pravidelně opakuje zhruba 5x za minutu, často doprovázena kňučením a poškubáváním bezmocně plandajících končetin. Prostě náááádhera :-) a Nobelovku tomu, kdo přišel s takovým užitečným vynálezem, jako je prášek na spaní...

Tak to by bylo pro dnešek vše, tak hlavu vzhůru, děcka a PAPEC!

Žádné komentáře
 
(c) 2007 Aňa a její jaterní rota