Anin deníCZek

Jak se nám žije po transplantaci jater

Hamburg-Blog

5. července 2006 - Epizoda 26.: Baktérie vrací úder

Od rána jsme dnes měli dobrou náladu. Ještě na hotelu v přípravách na odchod do nemocnice nás zastihla Jitčina veselá SMS, že Aničce je fajn, směje se při své oblíbené říkance a svět celkově stojí za to. Při příchodu do nemocnice jsme se dověděli, že se vrátila teplota 37,5 a Ani už tak... (pokračování)
ve své kůži nebyla. Jakmile nás nově příchozí zmerčila, okamžitě si začala plačtivě ztěžovat. Nic však nevypadalo na vážnější problém, Aňa se nechala celkem snadno utišit a reagovala na pantheon svých oblíbených hraček podle očekávání soustředěně a se zjevnou snahou přijít na kloub tomu, jak to ta babička dělá, že tak nádherně jí chrastí ruka... Dovezli jsme Jitce počítač, aby si prošla poštu a abychom také zatelefonovali dětem na chatu do severních Čech, kde tráví první prázdninové dny s pražskou babičkou.

Po necelé hodince jsme se rozloučili s tím, že půjdu máti ukázat místní nabídku digitálních zrcadlovek a espress, načež po obědě bude siesta na McDonáldu a v podvečer že se zase stavíme vycházkou pro notebook neb já večer pracovní hovor očekávám.

Někde mezi slintáním na Cannon EOS350 a Olympus E-500 mi však dorazila SMS, že záludná baktérie mnou familiérně pojmenovaná jako "Motolice" se opět vrátila, ranní teplota je pravděpodobně původem její dílo a že se budou nasazovat jedny ze dvou možných antibiotik, abychom jí zatnuli tipec. SMS to byla veskrze smutná, a tak jsme se s matkou místo McDonálda odebrali zpět do nemocnice zjistit stav na bojišti.

Ještě před příchodem na pokoj jsem se zastavil u paní doktorky a poprosil jsem ji o ucelený obraz situace. Velice ochotně mi vysvětlila, že situace není nijak kritická, že nejdůležitější věcí zůstává vynikající funkce jater a stále se zlepšující krevní obraz. Ta bakterie sice je nebezpečná, ale paní doktorka věří, že si s ní jako již mnohokrát bez větších problémů její tým poradí. My se máme soustředit na to v klidu zůstat a dobře srůstat.

Takto jsem následně poselství tlumočil své starostlivé ženě, která se následkem toho trochu uklidnila a uvolnila. Anička po celou dobu naší druhé inkarnace na oddělení byla klidná, koukala se kolem a pospávala. Dostává pochopitelně ještě léky na potlačení bolesti a na uklidnění, ale již ve zdaleka ne tak velké míře, jako minulé dny. Pije nastřádané lahvové mlíčko od Jitky a evidentně má chuť k jídlu. Podle očekávání se nám ji ale ještě nedaří přesvědčit, že hadička do nosu není ten nejlepší způsob podávání odpoledního čaje...

Z nemocnice jsme odcházeli s informací, že Aničče ještě dnes odpoledne vytáhnou dren z plic a na čůrání a zítra své kolegy bude následovat i dren z bříška. Poté budeme se zatajeným dechem čekat, zda se tělíčko uvede do rovnováhy samo, či jen s menší dopomocí. Až doteď se Jitka neozvala, takže to podle předem smluvené kouřové abecedy znamená, že je vše v rámci možností v pořádku a stav se nehorší.

Sledujte dál zprávy našich válečných zpravodajů, hlavu vzhůru a PAPEC, děcka.

Poslední komentáře
08.07.2006 16:09:21: Ahojky :) ta nase bakterie je ESBL Esterichia Coli. Je to nejaky zmutovany typ bakterie, ktera norma...
05.07.2006 23:14:52: Ahoj do Hamburku, máme moc velkou radost,jak si Aninka vede a jsme stastni, jak je ji fajn a jak ma ...
 
(c) 2007 Aňa a její jaterní rota