Anin deníCZek

Jak se nám žije po transplantaci jater

Hamburg-Blog

6. června 2006 - Příjezd do Hamburku. Odběr krve, UTZ srdce a EKG.

Do Hamburku jsme vyrazili v půl třetí ráno a očekávali jsme příjezd okolo osmé hodiny ráno. Nepočítali jsme však s tím, že 5. červen je v Německu svátek a na hranicích se tvořily dlouhé kolony kamionů, protože celníci ve svátek kamiony neodbavují . Než jsme přišli na to, co se děje, strávili jsme asi hodinu čekáním ve frontě před Teplicemi spolu s ostatnímy kamiony(!)... a poté další hodinu opatrnou jízdou v protisměru směrem k hranicím objížděje nekonečné zástupy odevzdaně čekajících tiráků . Anička byla celou cestu moc hodná, celou ji prospala. Nakrmili jsme ji okolo šesté hodiny, přitom jsme se vyměnili v řízení. V tu dobu začal na dálnicích v Německu provoz houstnout a maximální rychlost byla ve většině úseků dálnic z důvodu chybějících odstavných pruhů omezena na 130 km/hodinu. Sbohem neomezená rychlosti . Do Hamburku jsme dorazili okolo desáté hodiny ráno, díky GPS jsme za celou cestu ani jednou nezabloudili  a Hamburkem jsme proswingovali bez jediného zaváhání... (pokračování)

Příjem proběhl bez problémů, všechny potřebné formuláře a dokumenty jsme měli sebou. Po příjmu odebrali Aničce krev a poslali nás na UTZ srdce a EKG. Pan doktor se ptal, zda jsme byli též na UTZ v Praze v Motole a že pokud nenašli žádný problém v Motole, poté on určitě též nic nenajde, protože v Praze je kardiologie na vysoké úrovni . Výsledky krve byly celkem dobré, albumin 41 (před týdnem v Motole 43), minerály byly rovněž v pořádku, bilirubin 25 (v Něměcku měří bohužel v jiných jednotkách, maximální hodnota u zdravého člověka je 1 ).

Aničku a mě ubytovali na pokoji, stejně jako v Motole, s výhledem na heliport. Pokračujeme tedy v pozorování vrtulníků . Vašek našel díky shovívavosti personálu nemocnice dočasné ubytování na pokoji pro rodiče o patro výš, protože hotel Ronalda McDonalda má plně obsazeno. Na tomto pokoji smí Vašek zůstat do doby, než se ubytování vyřeší jiným způsobem, odhadem tedy do čtvrtka. Nutno říct, že jsme se dodatečně dověděli, že dovolit ubytování - byť i přechodné - v pokojích přímo v nemocnici je velmi nezvyklé, jelikož tyto pokoje jsou zde prý pouze pro případy nouze, čož u nás zase tak nebylo. Všude kolem nemocnice je přce tolik hezkých hotýlků, které mají zvláště v době Mistrovství světa ve fotbale tak sexy ceny .

Večer se za námi stavil prof. Burdelski. Řekl nám, že mají velmi dobré výsledky při transplantacích, přežívá snad 99% pacientů. Čím menší pacient, tím je operace technicky složitější, zato následná imunosuprese vzhledem k nevyvinutému imunitnímu systému jednodušší. Domnívá se, že většina pacientů je schopna žít normální život. Pokud nedojde k problémům s intrahepatálními žlučovody, se zásobováním jater krví a zánětům, očekává se, že transplantovaná játra vydrží velmi dlouho. Snad i celý život . Transplantace by měla proběhnout za 3 – 4 týdny . Vzhledem k velikosti ascitu, výrazně zvedl diuretika. Ostatní léky zůstaly zachovány, jen antibiotika vyměnili za jiné a léky, které jsme neměli v tekuté formě, vyměnili za tekuté, aby dávkování bylo jednodušší. Škoda, že nám takové nepředepsali už doktoři v Čechách, usnadní to hodně práci nemuset Aně dávat hořké a slané prášky vysypané z tobolek či rozdrcené na lžičce a snažit se ji přesvědčit, jaká je to dobrota .

Žádné komentáře
 
(c) 2007 Aňa a její jaterní rota