Anin deníCZek

Jak se nám žije po transplantaci jater

Hamburg-Blog

9. června 2006 - Čtvrtý den v Hamburku. Propuštění z nemocnice.

Čtvrtý den v Hamburku. Vašek ráno absolvoval klíčové vyšetření k zjištění velikosti jater – CT. Vzhledem k tomu, že se blíží víkend, výsledky budou pravděpodobně až v pondělí . Je nesmírně nervózní, bojí se, že játra budou příliš veliká. Játra mají 8 částí, pro transplantaci dítěti se berou pouze dvě části. I tak hrozí, že nová játra budou větší než ta stará, zvětšená cirhózou. Znovu mu brali krev, absolvoval běžné vyšetření a EKG. EKG odhalilo nějaké odchylky v rytmu srdce ; vyhodnocení, zda toto by mohlo být překážkou operace, však bude následovat až po vyhodnocení velikosti jater... (pokračování)

S jídlem zatím problémy nemáme. S Vaškem se dělíme o moji porci, kterou dostávám v nemocnici, přebytky (máslo, jogurty, džemy apod.) schováváme do ledničky na dobu, kdy nebudeme ubytovaní v nemocnici. Jídlo je tu prý nesmírně drahé, sami však zatím zkušenost nemáme. Rozdělená nemocniční porce mně stačí a Vašek drží pořád dietu, takže zatím ok. Z Prahy dovezený guláš skončil i s chlebem rovněž v mrazáku, z medovníku každý večer kousek sníme. Péče o pacienta je tu v porovnání s Motolem velmi pozorná, dnes tu byla paní z kuchyně a ptala se, zda mi porce jídla vyhovují a zda existuje nějaké jídlo, které nemám ráda.

Vzpomínám na sestřičku v Praze těsně před odjezdem do Hamburku, od které jsem dostala vynadáno , když jsem vypnula zvukový alarm infuze, která dokapala, aby nevzbudila dvě těžce nemocné děti na pokoji, které právě usnuly. Přitom ihned poté, co jsem alarm ztlumila, jsem šla pro sestřičku. Tady sestřičky před vstupem na dveře klepou, pokud kojím nebo Aňa spí, šeptají, aby jí nerušily . Nejde o komfort, který tady je nepochybně vyšší, ale o přístup lidí, jak sestřiček tak doktorů. Kdo ví, v čem je zakopaný pes. I v Čechách jsem se Aňu snažila maximálně obstarávat sama, vážila jsem ji, měřila, dávala léky, přebalovala, krmila, sondovala, a přesto jsem měla občas pocit, že sestřičky nějakým svým občasným požadavkem obtěžuji . Člověk tady nějak nemá pocit, že je nesvéprávný.

Večer jsme byly s Aničkou propuštěny z nemocnice do hotelu. Na kontrolu, zda zvýšené dávky diuretik nezpůsobují změny ve vnitřním prostředí, máme přijít v úterý. Budeme tak mít čas na výlety po Hamburku a okolí. Hamburk je nádherné město, ve kterém se výborně daří obrovským rododendronům, které právě teď kvetou. I počasí je moc příjemné, teplé a slunečné.

Žádné komentáře
 
(c) 2007 Aňa a její jaterní rota